Omalovánky k vytisknutí zdarma. Obrázky k tisku pro děti zadarmo

Imogen Poots

Imogen Poots se narodila 3. června 1989 v londýnském Hammersmithu do rodiny, která měla blízko k médiím a umění. Její otec, Trevor Poots, působil jako televizní producent, zatímco matka Fiona Poots pracovala jako novinářka a dobrovolnice. Dětství strávila v Londýně, kde navštěvovala Bute House Preparatory School for Girls a později Queen’s Gate School. Původně snila o kariéře veterinářky, ale po zkušenosti s asistencí u operace zvířete si uvědomila, že to není cesta pro ni. Místo toho se v šestnácti letech začala intenzivně věnovat herectví a připojila se k Young Blood Theatre Company. Její vzdělání pokračovalo na Latymer Upper School a krátce studovala dějiny umění na University College London (UCL), než se rozhodla plně se věnovat herecké kariéře.

Mládí a počátky na scéně

Herecké začátky Imogen Poots sahají do roku 2004, kdy se objevila v jedné epizodě britského lékařského seriálu „Casualty“. Její filmový debut přišel o rok později, v roce 2005, v uznávaném dystopickém thrilleru „V jako Vendeta“ (V for Vendetta), kde ztvárnila menší, ale zapamatovatelnou roli mladé Valerie. Skutečný průlom v její kariéře nastal v roce 2007, kdy získala svou první hlavní roli v hororovém sequelu „28 týdnů poté“ (28 Weeks Later) jako Tammy Harris. Tato role ji katapultovala do povědomí širšího publika a otevřela jí dveře k dalším zajímavým projektům. Ve stejném roce se objevila také v krátkém filmu „Přání“ (Wish).

Průlom a cesta k rozmanitým rolím

Po úspěchu „28 týdnů poté“ začala Imogen Poots aktivně budovat svou filmografii, projevovala zájem o různorodé žánry a typy postav. V roce 2008 si zahrála Eve v dramatu „Me and Orson Welles“ po boku Zac Efrona. Následovaly role v nezávislých filmech jako „Cracks“ (2009) s Evou Green, kde ztvárnila Poppy, a „Solitary Man“ (2009) s Michaelem Douglasem, kde si zahrála jeho dceru Allyson Karsch. Její talent pro historické role se projevil v akčním snímku „Centurion“ (2010) a adaptaci klasického románu „Jane Eyre“ (2011), kde ztvárnila Blanche Ingram. V roce 2011 se také objevila v remaku hororové komedie „Fright Night“ jako Amy Peterson, což ukázalo její schopnost působit i ve velkých studiových produkcích. Rok 2012 jí přinesl kriticky uznávanou roli Alexandry Gelbart v dramatu „A Late Quartet“, za kterou si vysloužila nominaci na British Independent Film Award pro nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Nezávislá scéna, velké produkce a televizní tvorba

Imogen Poots si udržovala rovnováhu mezi nezávislou tvorbou a komerčnějšími projekty. V roce 2013 se objevila v životopisném filmu „Greetings from Tim Buckley“ a ztvárnila Lindu Keith v dramatu „Jimi: All Is by My Side“. Ve stejném roce si zahrála po boku Jamese McAvoye v britské černé komedii „Filth“. Rok 2014 byl pro ni významný díky účasti v akčním filmu „Need for Speed“, kde ztvárnila hlavní ženskou roli Julie Maddon, což byl jeden z jejích největších studiových projektů. Následovala role Jess Crichton v dramatu „A Long Way Down“, za kterou opět získala nominaci na British Independent Film Award. Ve stejném roce si zahrála v komedii Woodyho Allena „She’s Funny That Way“ jako Isabella Patterson. Její schopnost volit odvážné a kriticky ceněné projekty potvrdila role Amber v napínavém thrilleru „Green Room“ (2015) a účast ve filmu Terrence Malicka „Knight of Cups“ (2015). V roce 2016 se objevila v dramatu „Frank & Lola“ a získala hlavní roli v televizním seriálu „Roadies“, kde ztvárnila Kelly Ann Mason. Pokračovala v práci na nezávislé scéně s filmy jako „Mobile Homes“ a „Sweet Virginia“ (oba 2017). Rok 2019 byl pro ni plodný, když si zahrála v satirické komedii „The Art of Self-Defense“, sci-fi hororu „Vivarium“ (kde se setkala s Jesse Eisenbergem) a hororu „Black Christmas“. V roce 2020 se objevila v uznávané minisérii HBO „I Know This Much Is True“ po boku Marka Ruffala a ve filmu „French Exit“.

Divadlo a nedávné úspěchy

Kromě filmové a televizní tvorby se Imogen Poots aktivně věnuje také divadlu. V roce 2018 si zahrála v londýnské inscenaci hry „Belleville“ v Donmar Warehouse, za kterou byla nominována na Evening Standard Theatre Award. V roce 2021 se objevila v londýnské inscenaci hry „The Father“ (Otec) v roli Laury. Její divadelní kariéra vyvrcholila v roce 2024, kdy debutovala na Broadwayi v New Yorku ve hře „Appropriate“, kde ztvárnila Toni Lafayette. Za tento výkon obdržela nominaci na prestižní cenu Tony Award pro nejlepší herečku v hlavní roli v divadelní hře, což je jedno z nejvyšších ocenění v divadelním světě.

Soukromí a život mimo filmové plátno

Imogen Poots si vždy pečlivě střežila své soukromí. Po několika letech strávených v Londýně se přestěhovala do New Yorku, kde si vytvořila domov. V minulosti byla spojována s několika kolegy z branže, včetně herců Antona Yelchina a Shia LaBeoufa, se kterým krátce chodila po natáčení „Need for Speed“. V roce 2019 se zasnoubila s britským hercem Jamesem Nortonem, ale jejich vztah skončil v roce 2022. V lednu 2024 oznámila, že čeká dítě se svým partnerem, hercem Jamesem Bloorem. V březnu 2024 se jim narodila dcera. Mimo herectví se Imogen zajímá o módu, ale často vyjadřuje kritiku vůči tlaku Hollywoodu na vzhled a standardy krásy, preferujíc autenticitu a individualitu. Je známá svým analytickým přístupem k rolím a snahou vyhýbat se škatulkování, což jí umožňuje neustále objevovat nové herecké výzvy.


Petr Kostka
Ji-hyeon Jeon
Karel I wikipedia
Laura Linney
George Gordon Byron wikipedie
Laura Dern
Josef Vinklář wikipedie
Kristin Scott Thomas
Martin Chodúr otec

(build:75004737512)