Judi Dench
Raný život a divadelní začátky
Judi Dench se narodila 9. prosince 1934 v Yorku v Anglii jako Judith Olivia Dench. Její otec, Reginald Arthur Dench, byl lékař a matka Eleanora Olave (rozená Jones) pocházela z Dublinu. Judi vyrůstala s bratrem Jeffem Denchem, který se také stal hercem. Už od útlého věku projevovala zájem o divadlo, a to díky otci, který byl amatérským hercem a často s ní navštěvoval divadelní představení. Navštěvovala The Mount School, kvakerskou nezávislou školu v Yorku. Její formální herecké vzdělání započalo na Central School of Speech and Drama v Londýně, kde studovala od roku 1954 do roku 1957. Po dokončení studia se rychle vrhla na divadelní prkna, kde si brzy získala uznání pro svůj talent a všestrannost.
Její profesionální divadelní debut se uskutečnil v roce 1957 v divadle Old Vic v Londýně, kde ztvárnila roli Ofélie v Shakespearově „Hamletovi“. Tato role jí otevřela dveře k dalším shakespearovským postavám a již v roce 1961 se připojila k prestižní Royal Shakespeare Company (RSC). Během svého působení v RSC, a později i v National Theatre, ztvárnila širokou škálu rolí, včetně Julie v „Romeovi a Julii“, Kateřiny v „Zkrocení zlé ženy“ a Lady Macbeth v „Macbethovi“. Její divadelní kariéra byla vždy stěžejní součástí její práce a získala si za ni četná ocenění, včetně mnoha cen Laurence Oliviera.
Přechod na film a televizi
Přestože divadlo bylo jejím primárním zaměřením, Judi Dench se začala objevovat i na filmovém plátně a v televizi. Její filmový debut proběhl v roce 1964 ve snímku „The Third Secret“. V prvních letech své filmové a televizní kariéry se objevovala především v britských produkcích. Získala si popularitu v televizi, zejména díky sitcomům. Mezi nejznámější patří „A Fine Romance“, kde si od roku 1981 do roku 1984 zahrála po boku svého skutečného manžela, Michaela Williamse. Další velmi úspěšný televizní seriál, který ji představil širšímu publiku, byl „As Time Goes By“, kde v letech 1992 až 2005 ztvárnila Jean Pargiter. Tyto role ukázaly její komediální talent a schopnost ztělesnit komplexní, ale sympatické postavy.
Manželství a rodina
Osobní život Judi Dench byl úzce spjat s jejím hereckým kolegou Michaelem Williamsem. Vzali se 5. února 1971 a jejich manželství trvalo 30 let, až do Michaelovy smrti v roce 2001. V roce 1972 se jim narodila dcera Finty Williams, která se rovněž vydala na hereckou dráhu. Manželství Judi a Michaela bylo vnímáno jako jedno z nejstabilnějších a nejšťastnějších ve světě showbyznysu. Michael Williams zemřel na rakovinu plic v roce 2001. Judi často hovořila o tom, jak moc jí manžel chyběl a jak ovlivnil její život i kariéru. I po jeho smrti pokračovala v práci, částečně jako způsob, jak se vyrovnat se zármutkem.
Globální uznání a role M
Zatímco v Británii byla Judi Dench již dlouho uznávanou herečkou, celosvětovou slávu a uznání získala až v pozdějších fázích své kariéry. Klíčovou rolí v tomto ohledu se stala postava M, šéfky britské tajné služby MI6, ve filmové sérii o Jamesi Bondovi. Poprvé se v této roli objevila v roce 1995 ve filmu „GoldenEye“ po boku Pierce Brosnana. Ztvárnila M v celkem sedmi filmech, včetně „Skyfall“ (2012), kde její postava tragicky zemřela. Její ztvárnění M bylo revoluční; přinesla do postavy autoritu, inteligenci a chladnou eleganci, čímž ji posunula od tradičního mužského zobrazení. Tato role jí otevřela dveře k dalším významným mezinárodním filmovým projektům.
Po úspěchu s Bondem se Judi Dench stala vyhledávanou herečkou v Hollywoodu. V roce 1997 získala svou první nominaci na Oscara za hlavní roli ve filmu „Paní Brownová“. O dva roky později, v roce 1999, získala Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli za pouhých osm minut na plátně ve filmu „Zamilovaný Shakespeare“, kde ztvárnila královnu Alžbětu I. Následovaly další nominace na Oscara za filmy jako „Čokoláda“ (2000), „Iris“ (2001), „Pýcha a předsudek“ (2005), „Philomena“ (2013) a „Belfast“ (2021). Její schopnost ztvárnit silné, nezávislé a často svérázné ženské postavy jí zajistila místo mezi nejrespektovanějšími herečkami své generace.
Pozdní kariéra a výzvy
I v pokročilém věku Judi Dench pokračovala v aktivní práci v divadle i ve filmu. Mezi její další významné filmové role patří například role ve filmech „Deník Bridget Jonesové“ (2001), „Casino Royale“ (2006), „J. Edgar“ (2011), „Hotel Marigold“ (2011) a jeho pokračování, „Vražda v Orient expresu“ (2017) a „Victoria a Abdul“ (2017), kde opět ztvárnila královnu Viktorii. Její práce je oceňována pro hloubku, přesnost a emocionální sílu, kterou vnáší do každé postavy. V roce 1988 jí byl udělen titul Dame Commander of the Order of the British Empire (DBE) za její služby dramatickému umění, a v roce 2005 se stala Companion of Honour (CH).
V roce 2012 oznámila, že trpí věkem podmíněnou makulární degenerací, která jí postupně zhoršuje zrak. Navzdory tomuto zdravotnímu problému se Judi Dench rozhodla pokračovat v herectví. Uvedla, že se učí texty s pomocí asistentů a spoléhá na svůj sluch a hmat. Tato výzva ji nezastavila v přijímání nových rolí a nadále prokazuje svou oddanost herectví a svou nezdolnost. Její kariéra trvá více než šest desetiletí a zahrnuje nespočet ocenění, včetně mnoha cen BAFTA, cen Laurence Oliviera a ceny Tony, což svědčí o jejím trvalém vlivu a mimořádném talentu napříč různými médii.
Petr Forman kdo to je?
Leighton Meester
Calvin Coolidge životopis
Laura Linney
Josef Bernard životopis
Kate Mara
Sabina Dračková životopis
Kaya Scodelario
Luděk Staněk životopis