Jiřina Petrovická
Jiřina Petrovická: Zpěvačka s nezaměnitelným hlasem
Jiřina Petrovická, jméno, které si spojuje mnoho posluchačů s nezapomenutelnými melodiemi a silným vokálním projevem, se narodila 1. září 1947 v Praze. Její umělecká dráha je pestrá a plná úspěchů, které si získala díky svému talentu, píli a citu pro hudbu. Již od mládí projevovala zájem o zpěv, který se stal její celoživotní vášní a profesí.
Hudební začátky a první úspěchy
Talent Jiřiny Petrovické se naplno rozvinul v 60. letech. Zpívala v různých pražských klubech a na menších scénách, kde si postupně budovala svou pověst. Její výrazný hlas a schopnost interpretovat různé hudební styly ji brzy dostaly do povědomí hudebních producentů. První větší úspěchy přišly s nahrávkami pro tehdejší Československý rozhlas a Československou televizi. V roce 1967 se stala členkou populární skupiny Vokální kvartet Ladislava Štaidla, kde získala cenné zkušenosti a kde se její hlas stal nedílnou součástí tehdejších hitů. S kvartetem absolvovala řadu vystoupení a nahrála několik úspěšných singlů.
Sólová kariéra a rozmanitost repertoáru
Po rozpadu kvartetu se Jiřina Petrovická vydala na úspěšnou sólovou dráhu. V 70. letech patřila k nejvýraznějším zpěvačkám na české hudební scéně. Její repertoár zahrnoval jak populární melodie, tak i náročnější kompozice. Spolupracovala s předními aranžéry a skladateli, kteří pro ni psali písně. Mezi její nejznámější singly z tohoto období patří „Modravé nebe“ a „Malá tanečnice“. Její hlas se vyznačoval jistou dávkou melancholie, ale zároveň dokázal vyjádřit i radost a optimismus. V roce 1974 vydala své první sólové album, které neslo název „Jiřina Petrovická“. Album obsahovalo směsici balad a svižnějších písní, a potvrdilo tak její všestrannost.
Divadlo a muzikály
Jiřina Petrovická se kromě zpěvu věnovala také divadelní činnosti. Její umělecké zaměření ji přirozeně vedlo k účinkování v muzikálech. V roce 1976 zazářila v hlavní roli v populárním muzikálu „Kdyby tisíc klarinetů“, kde předvedla nejen své pěvecké, ale i herecké nadání. Tato role jí přinesla další popularitu a otevřela jí dveře k dalším divadelním projektům. Dále se objevila například v inscenaci „Starci na chmelu“. Její schopnost navodit atmosféru a prožít roli na jevišti byla vždy obdivuhodná a ceněná.
Další nahrávky a koncertní činnost
Během své kariéry Jiřina Petrovická nahrála řadu dalších alb a singlů. V 80. letech se její hudební styl mírně proměnil, ale její hlas zůstal stejně silný a emotivní. Mezi její alba z této dekády patří například „Zlatá éra“ (1982) a „Mé písně“ (1987). Aktivně koncertovala po celé Československé republice, vystupovala v divadlech, na festivalech a v televizních pořadech. Její koncerty byly vždy zárukou kvalitního hudebního zážitku, kde předváděla své největší hity i novější písně. Vždy si zakládala na pečlivém výběru repertoáru a na kvalitním hudebním doprovodu.
Osobní život a pozdější léta
Soukromý život Jiřiny Petrovické byl vždy spíše stranou zájmu médií. Vždy kladla důraz na svou uměleckou dráhu. Byla dvakrát vdaná. S prvním manželem, hudebníkem a dirigentem Janem Fialou, měla dceru Lenku, která se rovněž věnuje umění. Po rozpadu prvního manželství se provdala za architekta Pavla Hrubého. V pozdějších letech se Jiřina Petrovická stáhla z aktivní koncertní činnosti, ale občas se objevila na speciálních akcích či vzpomínkových pořadech. Její hudba však zůstává živá a oslovuje i nové generace posluchačů.
Adriana Sobotová
Jiřina Salačová
Psychiatr
Julie Šamberková
Miloš Skalka
Kristýna Daňhelová
Obmyšlený
Jiřina Jandová
Hana Zaňáková