Cizích x cizých - co je správně česky?
V češtině se velmi často setkáváme s otázkami ohledně správného skloňování, zvláště u přídavných jmen. Jedním z takových případů je i volba mezi tvary „cizích“ a „cizých“. Rozhodněme se, která varianta je správná a proč.
„Píše se podle pravidel cizích x cizých?“ – Správná varianta
Správnost a vysvětlení
Jednoznačně správná varianta je „cizích“. Tvar „cizých“ je v současné spisovné češtině považován za chybný.
Přídavné jméno „cizí“ se skloňuje podle vzoru „jarní“, což je vzor pro měkká přídavná jména. Měkká přídavná jména mají v 2. (genitivu) a 6. (lokativu) pádu množného čísla vždy koncovku -ích pro všechny rody (mužský, ženský i střední).
Slovní druh a mluvnické kategorie
Slovo „cizích“ (i chybná varianta „cizých“) je formou přídavného jména (adjektiva) od základního tvaru „cizí“.
- Slovní druh: Přídavné jméno (adjektivum)
- Vzor: Jarní (měkké skloňování)
- Pád: 2. pád (genitiv) a 6. pád (lokativ)
- Číslo: Množné číslo (plural)
- Rod: Všechny rody (mužský, ženský, střední)
Příklady použití
Pro lepší pochopení si uveďme několik příkladů správného použití ve vzorových větách:
- „Píše se podle pravidel cizích.“ (2. pád množného čísla)
- „Neměli bychom se spoléhat na pomoc cizích lidí.“ (2. pád množného čísla)
- „Vždy se učil z chyb cizích i vlastních.“ (2. pád množného čísla)
- „Na cizích pozemcích se nesmí stavět.“ (6. pád množného čísla)
- „Mluvili o cizích kulturách s velkým zájmem.“ (6. pád množného čísla)
- „Bál se cizích jazyků, ale nakonec se je naučil.“ (2. pád množného čísla)
Synonymum a význam
Synonymum
V kontextu „pravidel cizích“ můžeme jako synonymum použít například slovní spojení „pravidel externích“, „pravidel jiných“, „pravidel nepůvodních“ nebo „pravidel zahraničních“, v závislosti na konkrétním významu, který chceme zdůraznit.
Význam slova „cizí“
Slovo „cizí“ má několik významů, které se často překrývají:
- Nepatřící, nenáležející: Něco, co není naše, co patří někomu jinému. Např. „cizí majetek“.
- Pocházející odjinud: Něco, co není domácí, co je z jiné země nebo prostředí. Např. „cizí kultura“, „cizí jazyk“.
- Neznámý: Něco, co neznáme, s čím nemáme zkušenost. Např. „cizí člověk“.
- Neobvyklý, vzdálený: Něco, co je nám vzdálené, co se nám jeví jako nepatřičné. Např. „cizí mi je takové chování“.
V kontextu „pravidel cizích“ se nejčastěji jedná o pravidla, která nepocházejí z vlastního prostředí, nejsou naše, jsou převzatá odjinud nebo patří někomu jinému (např. jiné zemi, jiné organizaci).
Zajímavosti
Záměna koncovek -ích a -ých je poměrně častá chyba, která vzniká pravděpodobně analogií s tvrdými přídavnými jmény (vzor „mladý“), která mají v 2. a 6. pádu množného čísla koncovku -ých (např. „mladých“, „dobrých“, „krásných“). Rozdíl mezi měkkými (končícími v 1. pádě jednotného čísla na -í, např. „jarní“, „zimní“, „cizí“) a tvrdými přídavnými jmény je však v české gramatice zásadní a je nutné ho dodržovat pro správné skloňování.
Slovo „cizí“ má také odvozené podstatné jméno „cizinec“ (mužský rod, označující osobu z jiné země) a „cizinka“ (ženský rod), což podtrhuje jeho význam „pocházející odjinud“.
Význam slova Horseball
Daný x danný
Obličej
Denně x deně
Termín Kontumace
Citron x citrón
Termín Medovina
Dilema x dylema
Johannes Mario Simmel?