Faye Dunaway
Dětství a počátky kariéry
Dorothy Faye Dunaway se narodila 14. ledna 1941 v Bascomu na Floridě. Její otec, John MacDowell Dunaway Jr., byl poddůstojník u armády, což znamenalo, že se rodina často stěhovala. S matkou Grace April (rozenou Smith) a bratry tak prožila dětství v různých částech Spojených států i v Evropě. Tato častá změna prostředí prý ovlivnila její raný život a naučila ji přizpůsobivosti. Po dokončení střední školy studovala na Floridské univerzitě a Bostonské univerzitě, kde se zaměřila na divadelní umění. Její talent se brzy projevil a v roce 1962 debutovala na Broadwayi ve hře „A Man for All Seasons“. Následovaly další divadelní role, které jí pomohly získat zkušenosti a připravit se na filmovou dráhu. Během těchto let se zdokonalovala v hereckých technikách a získávala si jméno v divadelních kruzích.
Filmový průlom a cesta ke slávě v 60. a 70. letech
Filmový debut si Faye Dunaway odbyla v roce 1967 ve filmech „The Happening“ a „Hurry Sundown“. Skutečný průlom však přišel ještě tentýž rok s rolí ve filmu „Bonnie a Clyde“. Ztvárnění bankovní lupičky Bonnie Parker jí přineslo okamžité celosvětové uznání a nominaci na Oscara za nejlepší herečku. Tento film, režírovaný Arthurem Pennem, se stal kulturním fenoménem a Dunaway se rázem zařadila mezi nejžádanější herečky své generace. V následujících letech se objevila v řadě významných snímků. V roce 1968 si zahrála v krimidramatu „Případ Thomase Crowna“ po boku Steva McQueena. Její herecký rozsah prokázaly role ve filmech jako „Malý velký muž“ (1970) s Dustinem Hoffmanem nebo psychologické drama „Puzzle of a Downfall Child“ (1970).
Sedmdesátá léta byla pro Faye Dunaway obdobím největšího uměleckého a komerčního úspěchu. Zahrála si v dobrodružném filmu „Tři mušketýři“ (1973) a jeho pokračování „Čtyři mušketýři“ (1974) jako Milady de Winter. Další nominaci na Oscara získala v roce 1974 za ztvárnění tajemné Evelyn Mulwray v neo-noir klasice „Čínská čtvrť“, kde se objevila po boku Jacka Nicholsona. Téhož roku si zahrála ve velkofilmu „Skleněné peklo“. V roce 1975 následoval špionážní thriller „Tři dny Kondora“ s Robertem Redfordem. Vrchol její kariéry přišel v roce 1976, kdy za roli ambiciózní televizní manažerky Diany Christensen ve filmu „Síť“ získala Oscara za nejlepší herečku. Zahrála si také ve filmu „Plavba prokletých“ (1976). Koncem dekády se objevila v hororu „Oči Laury Marsové“ (1978) a dramatu „Šampion“ (1979).
Osobní život v 70. a 80. letech
Během své nejúspěšnější dekády prožila Faye Dunaway i významné události v osobním životě. V roce 1968 se provdala za zpěváka Petera Wolfa ze skupiny The J. Geils Band. Jejich manželství trvalo šest let a rozvedli se v roce 1974. Během natáčení filmu „Puzzle of a Downfall Child“ měla vztah s italským hercem Marcellem Mastroiannim, se kterým se zasnoubila, ale nakonec se rozešli. V roce 1983 se provdala podruhé, tentokrát za britského fotografa Terryho O’Neilla, se kterým se seznámila již v roce 1977. Před svatbou, v roce 1980, se jim narodil syn Liam O’Neill. Manželství s Terrym O’Neillem skončilo rozvodem v roce 1987. Až po letech se v roce 2003 ukázalo, že Liam byl ve skutečnosti adoptován, a ne biologickým synem páru, jak bylo veřejně prezentováno.
Kariéra v 80. letech a dále
Osmdesátá léta přinesla Faye Dunaway některé kontroverzní role. V roce 1981 ztvárnila herečku Joan Crawford v životopisném filmu „Drahá maminka“. Ačkoliv film získal kultovní status, její výkon jí vynesl cenu Zlatá malina za nejhorší herečku. Přesto se v této dekádě objevila i v dalších výrazných snímcích, například jako padouch Selena ve filmu „Supergirl“ (1984) a získala uznání za svou roli ve filmu „Štamgast“ (1987) režiséra Barbeta Schroedera. Za tento výkon byla nominována na Zlatý glóbus. V devadesátých letech pokračovala v aktivní práci, objevila se například ve filmech „Arizona Dream“ (1993), „Don Juan DeMarco“ (1995) po boku Johnnyho Deppa a Marlona Branda, nebo „Případné oběti“ (1996).
V roce 1998 získala Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v televizním filmu „Gia“, kde ztvárnila Wilhelminu Cooper. Během své kariéry se Dunaway objevovala i v televizních seriálech a filmech, například v epizodě „Columbo: Vražda s příliš mnoha poznámkami“ (1993). V novém tisíciletí se objevila ve filmech jako „Temné hlubiny“ (2000), „Pravidla vášně“ (2002) nebo „Mistr iluzí“ (2004). Kromě herectví se Faye Dunaway pustila i do režie. V roce 2005 režírovala krátký film „Yellowbird“. V roce 1995 vydala svou autobiografii nazvanou „Looking for Gatsby“, ve které se podělila o své životní zkušenosti a pohled na hereckou profesi. I v pozdějších letech se příležitostně objevovala ve filmech a na divadelních prknech, udržující si své místo v hereckém světě.
Andre Agassi
Carrie Fisher
Ralph Waldo Emerson vzdělání
Evan Rachel Wood
Miloš Kopecký životopis
Ashley Greene
Eva Bosáková kdo to je?
Emily Deschanel
Frida Kahlo