Cantio antiqua
Cantio Antiqua: Cesta hlasu napříč staletími
Jméno Cantio Antiqua, které v překladu z latiny znamená „stará píseň“, dokonale vystihuje uměleckou dráhu a směřování zpěvačky, jejíž skutečné jméno je Anna Nováková. Narodila se 15. března 1988 v malém městě na jihu Moravy, kde již od dětství projevovala mimořádný hudební talent. Její hlas, vyznačující se neobyčejnou barvou a rozsahem, si brzy získal pozornost. Již v deseti letech zpívala v místním chrámovém sboru, kde se poprvé setkala s gregoriánským chorálem a ranou polyfonií, které se staly její celoživotní vášní.
Po absolvování gymnázia se Anna Nováková rozhodla pro studium zpěvu na Pražské konzervatoři, kde se specializovala na historickou interpretaci staré hudby. Během studií se aktivně účastnila workshopů a masterclassů s předními odborníky na středověkou a renesanční hudbu, jako byl například britský tenorista John Davies nebo německá harfenistka Helga Schmidt. Již v tomto období začala vystupovat s různými soubory zaměřenými na autentickou interpretaci, například se souborem Musica Antiqua Pragensis, s nímž natočila své první nahrávky. V roce 2010 získala první cenu na mezinárodní soutěži mladých interpretů staré hudby v Amsterodamu, což jí otevřelo dveře k dalším profesionálním příležitostem.
Profesionální kariéru zahájila v roce 2012, kdy se stala členkou renomovaného souboru Capella Regia Musicalis. Spolupráce s tímto ansámblem jí umožnila podílet se na nahrávkách oceňovaných kritikou, včetně alba s díly renesančního mistra Orlando di Lasso, které v roce 2014 získalo nominaci na prestižní cenu Gramophone Awards. V tomto období se také začala věnovat sólové dráze, přičemž se soustředila na interpretaci děl méně známých autorů středověku a raného novověku. Její debutové sólové album, nazvané „Cantio Antiqua: Songs of the Troubadours“, vyšlo v roce 2015 pod hlavičkou nezávislého labelu Arta Records. Album obsahovalo písně trubadúrů a truvérů v jejím osobitém pojetí, které oslovilo posluchače i kritiky svým intimním a zároveň dramatickým projevem.
V následujících letech se Cantio Antiqua stala vyhledávanou interpretkou na festivalech staré hudby po celé Evropě. Vystupovala na Pražském jaru, Festivalu vitební hudby v Utrechtu, Magdalena Festivalu v Brně a mnoha dalších. Její repertoár se rozšířil o skladby Hildegardy z Bingenu, Guillaume de Machauta, Josquina des Prez a dalších. V roce 2018 se podílela na ambiciózním projektu nahrávky kompletního díla Guillauma de Machauta, který byl vydán jako edice několika CD a získal vynikající recenze v odborných médiích, například v časopise Early Music America. Kromě koncertní činnosti se Cantio Antiqua věnuje i pedagogické činnosti, pravidelně vede masterclassy a kurzy interpretace staré hudby na univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě.
Osobní život Anny Novákové, vystupující pod uměleckým jménem Cantio Antiqua, je úzce spojen s její uměleckou dráhou. Své soukromí si pečlivě střeží, ale je známo, že je vdaná za historika umění Petra Vlčka, s nímž sdílí zájem o historické umění a kulturu. Společně žijí v Praze a mají dvě děti. V roce 2021 se Cantio Antiqua podílela na soundtracku k historickému filmu „Poslední Koruna“, kde zazpívala několik dobových písní, které byly pro film speciálně aranžovány. V roce 2023 vydala své druhé sólové album „Cantio Antiqua: Songs of the Medieval Women“, které se zaměřuje na díla středověkých autorek, jako je například Barbara Strozzi či Louise Bourgeois. Toto album potvrdilo její postavení jedné z předních interpretů staré hudby současnosti a získalo nominaci na českou hudební cenu Anděl v kategorii Klasická hudba.
Daňový poradce
Alice Springs
Stěžovatel
Eugenie Grosup
Judit Pecháček
Anna Hlavenková
Vadim Petrov
Darja Hajská
Konkubína