Zřejmě x zřejmně - co je správně česky?
V českém jazyce se setkáváme s mnoha slovy, u kterých si nejsme jisti správným pravopisem. Jedním z takových případů je i dvojice „zřejmě“ a „zřejmně“. Jaká je tedy správná varianta a proč?
Správná varianta: „zřejmě“
Jednoznačně správná varianta je „zřejmě“. Tvar „zřejmně“ je v českém jazyce nesprávný a jedná se o poměrně častou pravopisnou chybu. Tato chyba vzniká pravděpodobně na základě zvukové podobnosti nebo záměny s jinými slovy.
Slovní druh a jeho původ
Slovo „zřejmě“ je příslovce (adverbium). Příslovce jsou neohebný slovní druh, což znamená, že se neskloňují ani nečasují a nemají pád, rod ani vzor v klasickém slova smyslu jako podstatná jména, přídavná jména nebo slovesa. Vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.
Příslovce „zřejmě“ je utvořeno od přídavného jména „zřejmý“, které znamená „jasný, očividný, patrný, evidentní“. Přídavné jméno „zřejmý“ patří mezi měkká přídavná jména (např. vzor „mladý“ pro mužský rod, ale zde je důležité, že končí na -mý). Příslovce se z něj tvoří přidáním koncovky -ě (případně -e) k základovému kmeni, tedy zřejm + ě = zřejmě. V tomto procesu se do slova nevkládá žádné „n“.
Příklady použití ve větách
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „zřejmě“ ve větách:
- „Zřejmě zapomněl klíče doma.“
- „Je to zřejmě nejlepší řešení, které máme.“
- „Venku je tma, takže zřejmě prší.“
- „Paní Nováková se zřejmě spletla v datu schůzky.“
- „Podle jeho výrazu se zřejmě nudil.“
Synonyma a význam slova
Význam slova „zřejmě“ je „očividně, evidentně, patrně, pravděpodobně, nejspíš“. Vyjadřuje, že něco je jasné, zjevné, nebo že se něco s vysokou mírou pravděpodobnosti stane či děje.
Synonyma ke „zřejmě“:
- „patrně“
- „evidentně“
- „očividně“
- „nejspíš“
- „pravděpodobně“
Zajímavosti
Chyba „zřejmně“ je typickým příkladem tzv. hyperkorektnosti nebo fonetického pravopisu, kdy se lidé snaží přizpůsobit psanou formu vnímanému zvuku. V některých nářečích nebo při rychlé řeči se totiž může „zřejmě“ vyslovovat s lehkým nazálním tónem, který může připomínat „mn“. Nicméně, spisovná čeština striktně dodržuje formu bez „n“. Je zajímavé si všimnout, že přídavné jméno „zřejmý“ má kořen v archaickém slovese „zřít“, což znamená „vidět, spatřit“. Tedy „zřejmý“ je to, co je „dobře viditelné“ nebo „snadno postřehnutelné“.
Dalším podobným případem, kde se občas chybuje, je například rozdíl mezi „jemně“ (od „jemný“) a „temně“ (od „temný“), kde se vždy píše jen „m“ před „ně“. Naopak, slova jako „rozumně“ (od „rozumný“) nebo „skromně“ (od „skromný“) mají „mn“ již v základu přídavného jména, a proto se toto „mn“ zachovává i v příslovci.
Pamatujte si tedy: pokud je základové přídavné jméno „zřejmý“ (bez „n“), pak i příslovce bude „zřejmě“ (také bez „n“).
Význam slova Rizoto
Zkoušet x skoušet
Význam slova Coulomb
Ztratil x stratil
Omalovánka Fontána
Ztráta x stráta
Termín Inkontinence
Ztratit x ztratit
Omalovánka Kreslení